Slovo počítač vzniklo ze slova počítat. Proto k základním dovednostem většiny programovacích jazyků patří vyhodnocování aritmetických výrazů. Způsob jejich zápisu se velmi podobá tomu, který znáš z matematiky, jsou tu však jistá specifika, se kterými se na této stránce seznámíš.
Základní otázka zní: používá Želví grafika desetinnou tečku nebo čárku? Odpověď zní: Želví grafika používá desetinnou čárku. Je to jazyk vycházející z českých zvyklostí.
Pro sčítání a odčítání se používají symboly plus a minus. Výsledkem je desetinné
číslo právě tehdy, když alespoň jeden z členů je desetinné číslo.
Tedy 0,5 + 0,5
je desetinné číslo, přestože shodou okolností
vyšel výsledek celý.
Symbolem pro násobení je hvězdička. Zápis 2*4
tedy znamená
"dva krát čtyři". Násobit lze čísla celá i desetinná, jednotlivé
činitele můžeš střídat, přičemž výsledkem bude desetinné číslo, pokud
alespoň jeden z činitelů je desetinné číslo.
Symbol pro dělení je lomítko. Zápis 15/5
tedy znamená "patnáct děleno
pěti". Je-li dělenec nebo dělitel číslo desetinné, pak i výsledek je číslo
desetinné. Naopak, pokud jsou jak dělenec tak dělitel čísla celá, je
i výsledek číslo celé -- pozor, v tomto se Želví grafika liší
od způsobu, jakým jsou výrazy vyhodnocovány v matematice! Jaká je tedy hodnota výrazu
např. 6/5
? Odpověď zní 1. Želví grafika totiž provede takzvané
celočíselné dělení, tedy vypočítá podíl se zbytkem a zbytek zapomene.
Jak tedy získat přesnou hodnotu zlomku šest pětin? Buď dělenec nebo
dělitel musí být desetinné číslo. Toho dosáhneme snadno. Stačí napsat třeba
6,0/5
. Výsledek je pak 1,2.
Želví grafika se řídí pravidly jaká jsou ti dobře známá ze školy, tedy, násobení a dělení mají přednost před sčítáním a odčítáním, podvýrazy v závorce se vyhodnotí před vyhodnocením celého výrazu a operace se stejnou prioritou se provádějí v pořadí zleva doprava, jak jsou zapsány.
Želví grafika umí vyhodnocovat běžné funkce jako jsou sinus, kosinus,
dekadický a přirozený logaritmus či odmocnina (funkce odm
).
Argument funkce je nutno uvést v závorce.
Následující příklad vypočítá délku přepony pravoúhlého trojúhelníka
na základě délek odvěsen.
at desetinne $a = ctides ("Zadej delku prvni odvesny.");
at desetinne $b = ctides ("Zadej delku druhe odvesny.");
at desetinne $c = odm ($a*$a + $b*$b);
{Pythagorova věta, fce odm vrací odmocninu argumentu}
hodnota $c;
Příklad, který následuje, vyzve uživatele, aby zadal nějaké číslo,
a vypíše postupně hodnoty nejrůznějších funkcí, kterým bylo číslo
předáno jako argument. Prostuduj si příklad pořádně a osvoj si
tak další zajímavé funkce, které Želví grafika nabízí. Pozor, argumenty
funkcí sinus a kosinus je nutno zadat v radiánech! Ze stupňů na
radiány se převádí tak, že číslo vynásobíš PI (3,14159) a vydělíš
180. Všimni si také příkazu napis
. Tomu coby
parametr předáš řetězec, příkaz zobrazí okno s tímto řetězcem, ale všechny
výskyty proměnných v něm nahradí jejich hodnotou.
at desetinne $x = ctides ("Zadej libovolne cislo.");
at $y je desetinne;
at $y = sin ($x);
napis "Hodnota funkce sinus je $y.";
at $y = cos ($x);
napis "Hodnota funkce kosinus je $y.";
at $y = celacast ($x);
napis "Cela cast tebou zadaneho cisla je $y.";
at $y = zaokrouhlene ($x);
napis "Zaokrouhlené číslo je $y.";
at $y = log ($x);
napis "Hodnota funkce logaritmus je $y.";
at $y = ln ($x);
napis "Hodnota funkce přirozený logaritmus je $y.";
Želví grafika zná dvě nejběžnější matematické konstanty -- Eulerovo a Ludolfovo číslo.
Pokud na některé místo v kódu procedury napíšeš E
, Želví grafika se bude
chovat, jako bys tam napsal(a) 2,71828
. Stejně tak, napíšeš-li někam
PI
, Želví grafika si tam dosadí 3,14159
.